Paušální daň – lze použít i pro Vás?

S končícím rokem mnoho podnikatelů vyhlíží povinnost, která je čeká na jaře příštího roku. Řeč není o ničem jiném než podání daňového přiznání.

Téměř každý podnikatel se snaží přijít na způsob, jak se tomuto administrativnímu úkonu vyhnout. Někteří shání pomoc od daňových poradců, někteří si nechávají svá přiznání nechat připravit účetními, někteří tuto administrativu řeší sami a někteří tuto povinnost ani tolik neřeší. Je známým faktem, že Česká republika má jedno z časově nejnáročnějších daňových přiznání na přípravu. Právě drobní podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) musí tuto zátěž nést samy, nebo s placenou asistencí. Pro tyto typy poplatníků zákonodárce připravil paušální režim, u kterého doufá, že právě onu administrativní zátěž pro drobné podnikatele a OSVČ odbourá. Jen praxe a čas ukáže, zda tyto snahy přinesly kýžené výsledky.

Kdo může být poplatníkem paušálního režimu?

Od 1. ledna 2021 nabyl účinnost zákon č. 540/2020, který novelizoval zákon o dani z příjmu (dále jen „ZDP“). Díky této novele byla novelizována ustanovení o paušálním režimu, který nahradil starý systém paušální daně. Tento režim je využitelný pouze pro poplatníky fyzické osoby. Poplatníkem v paušálním režimu může být poplatník, který splňuje náležité podmínky:

a) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období:

  1. je OSVČ dle definice českého zákona upravujícího důchodové pojištění (dle § 9 odst. 2. zákona č. 155/1995 Sb.[1])
  2. je OSVČ dle definice českého zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině (dle § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.[2]),
  3. není (a to ani dobrovolným) plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
  4. není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a
  5. není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,

b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, do tohoto limitu se nepočítají příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

c) nevykonává závislou činnost, či k prvnímu dni rozhodného období nemá uzavřenou pracovní smlouvu, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

d) podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, dle podmínek stanovených v § 38lc do desátého dne rozhodného zdaňovacího období. Z § 38lc dále vyplývá, že se jedná o formulářové podání na předepsaném tiskopisu a podání po stanovené lhůtě je neúčinné.

Stanovení záloh a paušální daně

Jakmile poplatník projde prvotním testem a splní výše uvedené podmínky, které jsou zákonem stanoveny, musí si pohlídat podmínky následující, aby v paušálním režimu mohl zůstat. Rozhodným ustanovením je novelizované znění § 7a, které se věnuje paušální dani. Zde jsou uvedené podmínky, za kterých se celková daňová povinnost rovná paušální dani. Celková daň se bude rovnat paušální dani u poplatníka v paušálním režimu pouze tehdy, pokud v daném zdaňovacím období:

a) má pouze příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč, do limitu se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a příjmy z kapitálového majetku,
příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč,
b) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a
c) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní
společnosti.

Pokud poplatník některou z výše uvedených podmínek poruší, bude jeho celková daň stanovena v klasickém režimu. Zaplacené zálohy v paušálním režimu se započítají na celkovou daňovou povinnost a on bude nucen podat daňové přiznání. Dojde tedy k odejmutí výhody stanovené v § 38lh, které říká, že poplatník v paušálním režimu nemusí podávat daňové přiznání, jelikož se uplatní právní fikce podání.

Je však důležité podotknout, že poplatníkem v paušálním režimu se může stát osoba jež vykonává činnost na základě dohody o provedení činnosti, na základě, které nedojde k překročení částky rozhodné pro účast na zdravotním pojištění, nebo dohody o provedení práce, jejichž úhrnná odměna u téhož plátce nepřesáhne 10 000 Kč za měsíc. Zároveň poplatník u plátce daně neučiní prohlášení k dani dle § 38k odst. 4. Poté právě tyto příjmy se nezapočítávají do limitu rozhodného pro účast v paušálním režimu. Poplatník však ztrácí možnost stanovenou v § 36 odst. 7. Nemůže tedy podat daňové přiznání a uplatnit tak odpočty od základu daně a slevy na dani.

V paušálním režimu je poplatník povinen platit paušální zálohy, které dle § 38lk obsahují:

a) zálohu na daň z příjmů,
b) zálohu na důchodové pojistné, které představuje příspěvek na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
c) zálohu na pojistné na zdravotní pojištění.

Paušální záloha je splatná do 20. dne po skončení zálohového období. Zálohovým obdobím je pro účely ZDP stanoven kalendářní měsíc. Z tohoto pohledu plyne poplatníkovi další výhoda, jelikož paušální záloha je jednotná platba. Oproti oddělené platbě na sociální pojištění, zdravotní pojištění a případné zálohy k dani z příjmů (půlroční, či čtvrtletní), pokud mu vznikla povinnost. Výše paušální zálohy se pro rok 2022 stanoví ve výši 5 994 Kč [3] za kalendářní měsíc (v částce je zahrnuto 100 Kč na platbu zálohy na daň z příjmů, 2 627 Kč na minimální zdravotní pojistné a 3 267 Kč na minimální sociální pojistné, které je navýšené o 15 %) (Finanční správa, 2021).

Praktické příklady a přehled výhod a nevýhod paušální daně

Pro všechny příklady je předpoklad, že se uplatní základní sleva na poplatníka, která pro rok 2022 činí 30 840 Kč. V příkladech bude prezentována situace kdy poplatníci mají 0-2 děti. Roční paušální daň pro rok 2022 činí 71 928 Kč (5 994*12). Toto je rozhodná částka, kterou budu následně porovnávat s mými výsledky v daných příkladech.

Příklad č. 1

OSVČ, která má příjmy z podnikání 900 000 Kč. Pro stanovení základu daně, uplatňuje výdaje ve skutečné výši, které činí 600 000 Kč. Jinou slevu neuplatňuje.

Z tabulky výše vyplývá, že i když OSVČ má evidenci svých skutečných výdajů a jejich výše je vyšší než 60 % paušální výdaj, paušální režim se vyplatí, pouze v okamžiku, kdy nemá možnost uplatnění daňového zvýhodnění, či uplatnění jiné slevy na dani. Pokud poplatník má však 1 a více dětí, je v tomto případě vidět rozdíl a nevýhodnost daně v paušálním režimu. 

Příklad č. 2

OSVČ, která má příjmy z podnikání 700 000 Kč. Pro stanovení základu daně, uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Jako položku odečitatelnou od základu daně uplatňuje zaplacené úroky ve výši 40 000 Kč, které plynou z hypotečního úvěru, který byly použity na uspokojení jeho bytové potřeby.

Výsledek příkladu č. 2 názorně ukazuje přední nevýhodu paušálního režimu. Jelikož poplatník nemá možnost podat daňové přiznání, je mu navíc odepřena možnost uplatnit odečitatelné položky od základu daně. Rozdíl závisí především na výši odečitatelné položky od základu daně. Pokud tedy poplatník má možnost uplatnění odečitatelných položek, je v mnoha případech paušální režim nevýhodný.

Příklad č. 3

OSVČ, která má příjmy z nezávislého podnikání ve výši 950 000 Kč. Uplatňuje paušální výdaje ve výší 40 %. Uplatňuje jako odečitatelné položky od základu daně příspěvek na doplňkové penzijní spoření (DPS) ve výši 10 000 Kč a soukromé životní pojištění (ŽP) ve výši 12 000 Kč. Uplatňuje slevu na manželku.

V příkladu č. 3 je demonstrována situace, kdy paušální režim je výhodnější než všechny 3 varianty zde prezentované. V tomto příkladě je prezentován typ poplatníka, který vykonává svobodné povolání a má příjmy téměř na hranici pro vstup do paušální daně. Zde je názorně vidět, že paušální režim se vyplatí nejvíce pro poplatníky s příjmy téměř u limitu uplatňující paušální výdaje ve výši 40 %.

Příklad č. 4

OSVČ, které má příjmy ze zemědělské, či řemeslné živnosti ve výši 970 000 Kč. Uplatňuje paušální výdaje ve výši 80 %.

Zde je názorně vidět, že paušální režim se pro poplatníky uplatňující paušální výdaje ve výši 80 % nevyplatí, ani v případě, kdy se jejich příjmy blíží rozhodnému limitu. Díky nízkému základu daně poplatníkovi nejsou stanoveny tak vysoké zálohy na sociální a zdravotní pojištění a zároveň daň nedosahuje ani výše základní slevy na poplatníka.

Příklad č. 5

Poplatník, který je společníkem veřejné obchodní společnosti. Jeho podíl na celkových příjmech společnosti činí 800 000 Kč. Jeho podíl na výdajích činí 400 000 Kč. Žádné jiné příjmy nerealizoval. Jako položku odečitatelnou od základu daně uplatňuje zaplacené úroky z hypotečního úvěru ve výši 30 000 Kč.

Tento příklad jsem zde zvolil především z důvodu abych prezentoval, že i pro společníky v.o.s. nebo k.s. je možné paušální režim využít a v některých případech se může jednat i o zajímavou úsporu. Jak lze vidět z výsledků, paušální režim se nevyplatí pouze pro poplatníky, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na 2 a více dětí.

Závěr

Termín pro podání žádosti o účast v paušálním režimu pro rok 2022 se nevyhnutelně blíží. Pokud se najdou tací, kteří o tomto režimu uvažují, musí všechny výhody a nevýhody zvážit do 10. ledna 2022. Rozhodně nelze říci, že by paušální režim nebyl zajímavý, ale bohužel má v sobě skrytá mnohá úskalí, na která musí poplatník myslet a plánovat. Pro poplatníky je dle mého názoru velice těžké již na začátku zdaňovacího období určit, zda mu nepoplynou nějaké příjmy nad rámec jeho běžných příjmů. Protože se může dostat do situace, že i když jeho celkový příjem nepřesáhne limit 1 000 000 Kč, ale složení příjmů bude z různých titulů (př. podnikání § 7, pronájem § 9, neosvobozený prodej dle § 10), již musí podat daňové přiznání. Dále jsou znevýhodněni poplatníci, kteří jsou dobrovolně registrováni jako plátci DPH, aniž by dosahovali rozhodného obratu pro registraci k DPH. Jelikož zákon jasně udává, že poplatník, který chce být v paušálním režimu, nesmí být plátcem DPH.

Na závěr bych rád dodal, že je nutné vše kalkulovat a naplánovat správně. Pokud tak poplatník neučiní, může si zvolit něco, co pro něj nebude výhodné. Těm z Vás, kdo uvažují o vstupu do paušálního režimu bych rád pomohl, co to jen jde. Takto na začátku máte výhodu, že vše máte ve svých rukách a abych Vám plánování ještě více usnadnil, přikládám odkaz na Kalkulačku paušální daně pro rok 2022 od Ministerstva financí, kde si můžete odhadem spočítat, zda je paušální režim pro Vás výhodný.

Autor: Ing. Daniel Vladyka, Registrovaný daňový poradce č. 5674

[1] Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (1995). [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné z: odkaz
[2] Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (1997). [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné z: odkaz
[3] Finanční správa. (2021). Změna částky paušální daně a paušálních záloh pro zdaňovací období roku 2022. Kurzy.cz, spol. s r.o. [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné z: odkaz

Chcete zjistit, jak konkrétně vám můžeme pomoci?

Domluvte si s námi 15minutovou schůzku, na které vám vše přiblížíme.